Zapojit dítě do designu: Jak děti ovlivňují nábytek a interiér domu

Zapojit dítě do designu, znamená nechat dítě mít hlas při tvorbě prostoru, kde tráví nejvíce času. Also known as design pro rodiny, it je o tom, aby dům nebyl jen pro dospělé, ale skutečně pro všechny, kdo v něm žijí. Nejde o to, aby dítě nakreslilo návrh dveří — jde o to, aby se cítilo součástí rozhodování. Když dítě může vybrat barvu skříně, polohu knihovny nebo tvar sedačky, přestane být jen návštěvníkem domu. Stává se jeho spoluautorem.

Nábytek na míru, je přesně to, co potřebujete, když zapojujete děti do designu. Standardní kusy nábytku často nezohledňují výšku dítěte, jeho zvyky nebo potřebu mít vše pod rukou. Když si objednáte skříň, která má spodní polici jen 60 cm nad zemí, nebo dveře s jemným zámkem, který dítě dokáže otevřít samo, změníte každý den. Dítě se naučí uklízet, protože to jde snadno. Ne proto, že jste mu nařídili — ale proto, že prostor je navržený pro něj.

Dětský interiér není jen o pastelových barvách a obrázcích z mazání. Je to o bezpečnosti, přístupnosti a emocionální pohodě. Když dítě vidí, že jeho oblíbená hračka má své místo, že knihy jsou dostupné, a že může sedět na pohovce stejně vysoko jako rodiče, cítí se důležité. A to se promítá i do jeho sebevědomí. Víte, že rodiny, které zapojují děti do designu, mají o 40 % méně konfliktů kolem uklízení? Není to náhoda.

Co se skrývá za tím, že děti mění nábytek?

Když začnete zapojuvat dítě do designu, začnete vidět domov jinak. Nejde o to, aby měl všechno, co si přeje. Jde o to, aby měl všechno, co potřebuje — a aby to měl vlastní. To znamená, že dveře do jeho pokoje nemusí být jen bílé. Mohou mít jeho jméno vyřezané v dřevě. Skříň nemusí být jen funkční. Mohou být na ní malé výřezy, kam se vkládají kresby. Nábytek se přeměňuje z předmětu na příběh.

Ve výrobě nábytku na míru to není problém. Stačí říct, co dítě miluje — a my to z dřeva uděláme. Základní pravidlo: nechte dítě vybrat jednu věc. Barvu, tvar, detail. A pak to zahrňte do návrhu. Ne všechno. Jen to jedno. To je dost. To je dostatečně silné, aby se dítě cítilo slyšené. A to je to, co dělá rozdíl mezi pokojem, kde dítě jen spí, a pokojem, kde se cítí doma.

Co najdete níže, je sbírka příběhů a praktických rad, jak se to dělá. Jak rodiny v Brně změnily své byty, aby započetly děti. Jak se děti zapojily do výběru dveří, jak se z jednoduchého kusu nábytku stala hračka, a jak se z toho stala pohoda pro celou rodinu. Nejde o luxus. Jde o to, aby každý, kdo žije v domě, měl své místo. A to je to, co dělá skutečný domov.