Proč jsou v Česku drahé potraviny? Příčiny, které ovlivňují vaše nákupy

Stojíte v supermarketu, držíte v ruce balíček másla nebo kilo vepřového plece, a ptáte se: proč jsou v Česku drahé potraviny? Nejsou tady zemědělci, nejsou tu pole, nejsou tu chovné hospodářství? Proč pak platíme víc než v sousedních zemích? Odpověď není jednoduchá, ale je skutečná - a ovlivňuje každou domácnost, i tu vaši.

Co se skrývá za cenou chleba?

Když koupíte kilo chleba za 45 korun, neplatíte jen za mouku. Platíte za elektřinu, která zahřála pekárnu, za pohonnou hmotu, která doveze mouku z Moravy do Plzně, za balení, které chrání chléb před vlhkostí, za zaměstnance, kteří ho pečou, a za daň, kterou stát vezme za každý kousek. V Česku je náklad na energii o 20-30 % vyšší než v Německu nebo Polsku, a to se přenáší na všechno, co se vyrábí. I když máme vlastní pšenici, výroba chleba je energeticky náročná - a energie je drahá.

Co se týče dopravy, české silnice nejsou nejlepší. Vozidla spotřebují více paliva, častěji se porušují, a to znamená vyšší náklady na logistiku. Potraviny z Jižní Moravy do Ostravy cestují déle, než by měly. A když se něco zdrží na silnici, prodavači musí zaplatit přesuny, skladování, nebo ztráty - a tyto náklady předávají zákazníkovi.

Zemědělství není levné

Mnozí si myslí, že protože Česko má hodně půdy, potraviny by měly být levné. Ale zemědělství dnes není o tom, že někdo vysází obilí a přijde s košem plným. Moderní zemědělec potřebuje traktory, které stojí miliony, technologii na sledování půdy, hnojiva, pesticidy, a pojištění, které chrání před klimatickými škodami. Všechno to stojí peníze.

Navíc se zemědělci v Česku musí řídit přísnějšími pravidly než například v Maďarsku nebo Rumunsku. Zákaz používání některých chemikálií, požadavky na ochranu vodních zdrojů, nebo povinné záznamy o každém hnojení - to vše zvyšuje náklady. A když zemědělec nemůže vyrábět tak mnoho, jak by chtěl, cena jeho produktu roste.

Nezapomeňte také na větší náklady na pracovní sílu. V Česku je minimální mzda o 40 % vyšší než v Polsku. Zemědělec, který chce mít kvalitní pracovní tým, musí platit více. A když se to převede na cenu mléka nebo vajec, už to není jen otázka „přírodního“ výrobního procesu - je to ekonomika.

Proč nejsou potraviny levnější v diskuontech?

Vidíte, jak v Aldi nebo Lidl jsou některé věci levné? Ano, ale to je jen zlomek nabídky. Tyto řetězce fungují jinak: mají méně výrobků, menší obchody, méně zaměstnanců, a některé výrobky prodávají jen jako „ztrátové výhody“ - aby vás přivedly do obchodu. Když přijdete pro mléko, koupíte také čaj, sušenky, nebo čistící prostředek. A tam už se vám vrací zisk.

Navíc většina diskuontů prodává značkové výrobky, které se vyrábějí v zahraničí - v Německu, Holandsku nebo Polsku. Tyto potraviny mají nižší náklady na výrobu, protože tyto země mají větší škálu, lepší infrastrukturu a nižší daňové zátěže. Takže když koupíte německé máslo v Lidl, neplatíte za český výrobek - platíte za dovoz.

Co dělá inflace s vašimi nákupy?

Od roku 2021 se ceny potravin v Česku zvyšovaly rychleji než ve většině evropských zemí. V roce 2023 byl nárůst ceny potravin o 14,7 %, v roce 2024 o 8,2 %. To není jen inflace - to je systémový problém. Když se zdraží energie, zdraží se i výroba, doprava, balení, údržba, a všechny tyto náklady se kumulují.

Česká centrální banka zvyšovala úrokové sazby, aby zpomohla inflaci. Ale to znamená, že i podniky musí platit více za úvěry. Zemědělec, který chce koupit nový traktor, musí zaplatit více úroků. Výrobce jogurtu musí zaplatit více za půjčku na nové linky. A všichni to předávají zákazníkovi.

Proč nejsou potraviny levnější, když máme vlastní zemědělství?

Tady je klíčový bod: máme zemědělství, ale ne máme efektivní systém. V Česku je více než 120 000 malých zemědělských podniků. Většina z nich má menší než 10 hektarů půdy. To znamená, že nemají sílu na velkoobjemovou výrobu, nezískávají slevy od dodavatelů, a nemohou investovat do moderních technologií.

V Německu nebo Francii je průměrná velikost farmy přes 100 hektarů. Tam se vyrábí efektivněji, s menšími náklady na hektar. V Česku se na každém hektaru platí více za energii, za práci, za techniku. A když máte 120 000 malých farm, neexistuje silný zemědělský blok, který by mohl vyjednávat s obchody nebo státem.

Proto se potraviny z Česka často dovážejí zahraničím - protože jsou levnější. A my platíme za vlastní potraviny více, protože nejsou konkurenceschopné.

Co můžete dělat?

Nemůžete změnit cenu energie, ale můžete změnit své nákupy. Zkuste kupovat místní potraviny přímo od zemědělce - na tržišti, na farmě, nebo přes online platformy. V Plzni například funguje projekt „Přímý kontakt“, kde můžete objednat mléko, vejce nebo zeleninu přímo od farmáře z okolí. Ceny jsou o 15-25 % nižší než v supermarketu, a zemědělec dostane víc peněz.

Zvažte také koupit větší balení. Jeden litr mléka stojí v průměru 28 korun, ale pětilitrový kontejner jen 120 korun - to je 24 korun za litr. Výrobcům se vyplatí prodávat větší balení, protože ušetří na balení a logistice. A vy také.

Nezapomeňte na sezónní potraviny. Když koupíte jahody v prosinci, platíte za dovoz z Itálie nebo Španělska. Když je koupíte v červnu, stojí o 60 % méně. Sezónnost není jen o chuťové zkušenosti - je to o ekonomice.

Co se bude dít v budoucnu?

V roce 2025 se v Česku plánuje zavedení nového systému podpory malých zemědělců. Pokud se podaří sjednotit několik tisíc malých farm do kooperativ, mohou začít společně nakupovat hnojiva, společně prodávat, a společně investovat do techniky. To by mohlo snížit náklady o 20-30 %.

Navíc se rozšiřují lokální potravinové sítě. V Brně, Ostravě, nebo Plzni už fungují skupiny, které si objednávají potraviny přímo od místních výrobců. Výsledek? Nižší ceny, menší emise CO2, a silnější místní ekonomika.

Ale pokud se nic nezmění, ceny potravin budou pokračovat v růstu. Ne proto, že jsme chudí. Ale proto, že systém, který máme, je neefektivní. A systém, který neefektivní je, se nevyplatí - ani zemědělcům, ani vám.

Je to jen o penězích?

Ne. Je to o tom, jak chceme žít. Chcete, aby vaše potraviny přijely z tisíce kilometrů, aby byly levné? Nebo chcete, aby byly české, čerstvé, a vyráběny lidmi, kteří žijí tady? Když koupíte české máslo, podporujete českého zemědělce. Když koupíte dovoz, podporujete německou nebo polskou ekonomiku.

Nejde jen o tom, kolik platíte. Ale o tom, kdo dostává vaše peníze.