Když hledáte designéra, který vám opravdu pomůže s projektem, nekoukejte jen na krásné obrázky. Nejde o to, jak vypadá konečný výsledek. Jde o to, jak k němu designér došel. V České republice se to už roky ví. A ti, kdo to pochopili, znají rozdíl mezi pěkným portfoliem a skutečně silným.
Co vlastně portfolio designéra říká?
Portfolio designéra není galerie fotek. Je to vizuální životopis. Ukazuje, jak přemýšlí, jak řeší problémy, jak komunikuje s klienty a jak se vypořádává s omezeními. V českém prostředí to už není jen otázka estetiky. Je to otázka výsledků. A to nejen těch, které vidíte, ale těch, které se dají změřit.
Před pěti lety stačilo, když designér předložil pět fotek dokončených interiérů nebo webů. Dnes to nestačí. V roce 2023 bylo v českých designových soutěžích 73 % případových studií, které obsahovaly měřitelné výsledky - například nárůst prodejů o 25 %, snížení času na úkol o 40 % nebo zvýšení NPS o 15 bodů. To je rozdíl.
Čtyři klíčové kategorie, které hodnotí české komise
Když hodnotíte portfolio designéra v ČR, hledejte odpovědi na čtyři otázky. Každá z nich je klíčová.
- Pro koho to bylo? - Neříkejte jen „klient byl obchodní řetězec“. Řekněte, kdo byli uživatelé. Byli to rodiče s dětmi? Starší lidé? Techoví fanoušci? Designér musí ukázat, že pochopil skutečné potřeby, ne jen zadání.
- Jak se k řešení dostal? - Tady je rozdíl mezi amatérem a profesionálem. Ukažte wireframy, user journey mapy, návrhy z prvního týdne, které byly odmítnuty. Ukažte, jak se prototyp měnil. Pokud nemáte dokumentaci procesu, nemáte portfolio. Máte jen obrázky.
- Co jste použili? - Neříkejte jen „použil jsem Figma“. Řekněte, jak jste použili Figma. Jak jste testovali? Jak jste shromažďovali feedback? Jak jste přizpůsobili řešení na základě testů? Pokud nemáte konkrétní příklady, je to jen slova.
- Co se stalo poté? - Tady je to nejdůležitější. Jaký dopad měl váš design? Zvýšil se počet zákazníků? Snížila se náročnost na podporu? Zkrátil se čas na nákup? Pokud nemáte čísla, nemáte důkaz. A bez důkazu je to jen přání.
Tato struktura není vymyšlená. Je to základ české metodiky hodnocení, kterou používá Technologická agentura ČR (TA ČR). A používají ji i největší designové agentury v zemi - Czech Design Center, Design Week a další. Je to standard. A ten standard se mění každý rok.
Co se změnilo v roce 2023 a 2024?
V roce 2023 se do hodnoticích kritérií poprvé dostala kategorie „digitální transformace“. Nejde jen o to, že web vypadá hezky. Jde o to, jestli pomohl firmě přejít z papíru na digitální procesy. Jestli zjednodušil objednávky. Jestli snížil chyby v komunikaci s klienty.
Navíc se začaly prosazovat konkrétní nástroje pro prezentaci. ClickUp šablony portfolia se staly populárními, protože umožňují strukturovat celý proces - od průzkumu přes návrhy až po testování. Designér, který používá ClickUp nebo Notion pro své portfolio, ukazuje, že nejen vytváří, ale i organizuje. A to je hodnotné.
Na druhou stranu, některé věci se nezměnily. I dnes je nejčastější chybou v portfoliu - podle průzkumu Asociace českých designérů - nedostatečná dokumentace procesu. 87 % designérů, kteří se snaží o zaměstnání nebo soutěž, selhává právě tady. Ne proto, že neumí navrhnout. Ale proto, že neumí vysvětlit, jak to udělali.
Proč je proces důležitější než výsledek?
V zahraničí se často hodnotí jen konečný výsledek. V ČR ne. V ČR se hodnotí cesta. Proč?
Protože výsledek může být náhoda. Ale proces? Proces je opakovatelný. Pokud víte, jak designér řešil problém, můžete si být jistí, že to zopakuje. A to je to, co klienti potřebují.
Prof. Petr Všetečka z ČVUT v Praze v roce 2022 vydal studii, která rozdělila váhu kritérií pro hodnocení:
- Kreativita - 25 %
- Technická proveditelnost - 20 %
- Udržitelnost - 20 %
- Uživatelská spokojenost - 20 %
- Ekononomický přínos - 15 %
Tady je klíč: kreativita má největší váhu. Ale jen pokud je spojená s proveditelností a výsledkem. Kreativita bez důkazu je jen dekorace.
Co se stane, když se zaměříte jen na čísla?
Není to všechno perfektní. Někteří designéři se stávají „číselnými roboty“. V roce 2023 bylo 65 % českých designových soutěží rozhodováno podle předem stanovených metrik. To znamená, že pokud projekt nezvýšil prodeje nebo nezkrátil čas, nemá šanci.
Markéta Nováková, designérka z Brna, to popisuje takto: „Viděl jsem projekt, který přeměnil zastaralý systém pro staré lidi na jednoduchý, intuivní rozhraní. Neměl žádné číslo - nebyl to komerční produkt. Ale změnil životy. A nevyhrál. Protože nebyl měřitelný.“
Tady je výzva: čísla jsou důležitá. Ale ne všechna. Některé výsledky se nedají změřit - ale jsou stejně důležité. Dobrý designér umí najít rovnováhu. Ukáže vám čísla, ale také příběh.
Co dělat, pokud jste designér?
Pokud připravujete portfolio, nezkoušejte vymyslet krásné obrázky. Zkuste odpovědět na tyto otázky:
- Máte alespoň tři případové studie?
- Ukazují celý proces - od průzkumu k implementaci?
- Mají měřitelné výsledky?
- Ukazují, jak jste reagovali na feedback?
- Nejsou jen obrázky - jsou to příběhy?
Podle průzkumu Skillmea.cz z roku 2024 92 % českých firem preferuje portfolia, která obsahují alespoň tři takové případové studie. Pokud jich máte jen dvě, máte šanci. Pokud máte jen jednu, nebo žádnou - máte jen obrázky.
Používejte nástroje. ClickUp. Notion. Figma. Zaznamenávejte každý krok. Uložte wireframy. Uložte video z testování. Uložte e-maily s feedbackem. To všechno je část vašeho portfolio. Ne jen výsledky.
Co dělat, pokud jste klient?
Když vybíráte designéra, neptejte se: „Máte nějaké krásné práce?“
Ptěte se: „Můžete mi ukázat, jak jste řešili problém, který jste měli?“
Zeptejte se: „Jak jste zjistili, co uživatelé potřebují?“
Zeptejte se: „Co se stalo po tom, co jste dokončili projekt?“
Nezapomeňte na čísla. Pokud vám designér řekne: „Bylo to úspěšné“, zeptejte se: „Jak to víte?“
Pokud vám neumí odpovědět, není to designér. Je to grafik.
Czech Design Center a TA ČR - kdo to vlastně hodnotí?
Největšími hráči na trhu jsou Czech Design Center (35 % trhu), TA ČR (28 %) a soukromé agentury (37 %). Každý z nich používá trochu jinou metodiku, ale všechny se řídí stejným principem: proces je stejně důležitý jako výsledek.
TA ČR používá 12 kritérií. V zahraničí se používá jen 5-7. To znamená, že české hodnocení je hlubší. Ale také pomalejší. Na hodnocení jednoho portfolio se tráví průměrně 8,7 hodiny. V Německu to je 5,2. To je rozdíl. Ale ten rozdíl má smysl. Víte, proč? Protože v ČR se nechce jen koupit krásný web. Chce se, aby fungoval. A aby měl vliv.
Co se bude dít v roce 2025?
Do roku 2025 se očekává, že 35 % hodnocení bude podporováno AI. Nástroj „DesignValue“, který se testuje v rámci TA ČR, analyzuje 47 kritérií - od kvality wireframu až po konzistenci typografie. Zkrátka: AI bude hledat vzory. Kde je proces silný. Kde je chyba. Kde je důkaz.
Ale nezamění lidskou expertízu. Pouze doplní. Expertní hodnocení zůstane. Ale bude rychlejší. A přesnější.
Do roku 2026 bude 90 % hodnocení v ČR kombinovat AI a člověka. To je budoucnost. A ta budoucnost je pro designéry, kteří umí příběh říct. A důkaz předložit.
Závěr: Jaké portfolio vám opravdu pomůže?
Nejlepší portfolio není to, které vypadá nejhezčí. Je to to, které vám řekne, co se stalo, proč to bylo potřeba a jak se to změnilo.
V České republice se hodnotí nejen to, co jste udělali. Hodnotí se, jak jste přemýšleli. Jak jste se učili. Jak jste reagovali. Jak jste měřili.
Pokud máte portfolio, které to ukazuje - máte výhodu. Více než kdokoliv jiný.
Proč je dokumentace procesu důležitější než finální obrázky v portfolio designéra?
Finální obrázky ukazují, co se stalo. Dokumentace procesu ukazuje, jak to bylo dosaženo. V ČR se hodnotí schopnost opakovat úspěch. Pokud víte, jak designér řešil problém - můžete si být jistí, že to zopakuje. Bez procesu je výsledek jen náhoda. S procesem je to strategie.
Jaké nástroje by měl designér používat pro prezentaci svého portfolio v ČR?
Nejčastěji se používají ClickUp a Notion, protože umožňují strukturovat celý designový proces - od průzkumu přes návrhy až po testování. Figma je ideální pro interaktivní prototypy. Ale klíčové je, aby byly všechny fáze dokumentovány. Nástroj je sekundární. Důležité je, co v něm je.
Je možné vyhrát designovou soutěž v ČR bez měřitelných výsledků?
Je to možné, ale velmi vzácné. V roce 2023 bylo 73 % projektů s vysokým hodnocením doprovázeno měřitelnými výsledky - například nárůst prodejů, snížení nákladů nebo zvýšení spokojenosti uživatelů. Bez čísel se hodnotitelé těžko rozhodují. Kreativita sama o sobě nestačí. Musí být podložena důkazem.
Co je digitální transformace v kontextu hodnocení designérských portfolií?
Digitální transformace znamená, že design přispěl k přechodu z tradičních procesů (např. papírové formuláře, ruční evidenční systémy) na digitální řešení. Například: aplikace, která nahradila 10 papírových formulářů, nebo systém, který zkrátil čas na registraci z 15 minut na 2 minuty. Tato kategorie má od roku 2023 10 % váhy v hodnocení UX/UI projektů.
Proč se české hodnocení liší od zahraničního?
Zahraniční hodnocení se často zaměřuje na estetiku a inovaci. České hodnocení se zaměřuje na výsledek a opakovatelnost. V ČR se nechce jen krásný web - chce se web, který zvýší prodeje, sníží náklady nebo zlepší život uživatelů. To je rozdíl mezi uměním a řešením problémů.
Jaký je průměrný čas potřebný k přípravě kvalitního portfolio designéra v ČR?
Kvalitní portfolio s třemi případovými studiemi, dokumentací procesu a měřitelnými výsledky trvá průměrně 80-120 hodin přípravy. To zahrnuje sběr dat, psaní příběhů, vytváření vizuálů a testování prezentace. Není to rychlá práce. Ale je to práce, která se vyplatí.
Může AI nahradit lidské hodnocení designérských portfolií?
Ne. AI může analyzovat 47 kritérií - kvalitu wireframu, konzistenci barev, strukturu textu. Ale nemůže pochopit empatii, kreativitu nebo kontext. AI řekne: „Tento design je technicky správný.“ Člověk řekne: „Tento design změnil život dědečkovi, který už neuměl používat počítač.“ To je rozdíl. AI pomáhá. Ale rozhoduje člověk.