Koordinace profesí: jak správně harmonovat elektro, vodu a sádroš při rekonstrukci

single-image
lis, 16 2025

Stavíte nebo rekonstruujete byt a už jste unavení z toho, že elektroinstalace překáží vodovodním potrubím, nebo že sádrokartonář nemůže začít, protože nikdo neví, kde jsou skryté kabely? To není náhoda. To je důsledek špatné koordinace profesí. A přestože se o tom mluví už desítky let, stále se stává, že koordinace profesí je poslední věc, na kterou se lidé podívají - až když je pozdě.

Proč je koordinace elektro, vody a sádrošů tak důležitá?

Představte si, že vytváříte puzzle. Každý řemeslník má své kousky - elektroinstalace má kabely, instalatéři mají potrubí, sádroši mají desky. Když každý pracuje jen na svém, výsledek je chaos. Kabely se proříznou do potrubí. Vypínače se ocitnou tam, kde má být rozvod vody. Sádrokarton se nainstaluje přes přípojku kotelny. A pak přijde předělávání. A s ním ztráta času, peněz a nervů.

Podle průzkumu Asociace dodavatelských firem z roku 2022 je až 37 % zpoždění na stavebních projektech v Česku způsobeno právě nekoordinovanými pracemi těchto tří profesí. A to nejde jen o předělávky. Neúmyslné poškození potrubí může vést k úniku vody, která poškodí stěny, podlahy i sousední byty. Kolize s kabely mohou způsobit požár. A nesprávně vyřešené prostupy v základové desce mohou ohrozit statickou stabilitu celého domu.

Jaký je správný pořadí prací: elektro, voda, sádroš?

Není to náhoda, že se tyto profese řadí v tomto pořadí. Je to logika fyziky a stavební techniky.

  1. Základní rozvod vody a kanalizace - první, co se dělá. Potrubí musí být uloženo do země nebo do podlahové konstrukce, než se začne dělat cokoli jiného. Tady je důležité dodržet ochranná pásma podle §23 zákona č. 274/2001 Sb. - minimálně 1,5 metru od každé strany potrubí. Pokud se v této zóně dělají výkopy bez přesného vytyčení, můžete poškodit stávající sítě. Podle recenzí na platformě Nejstav to v 42 % případů přesně tak dělá.
  2. Elektroinstalace (silnoproud i slaboproud) - až poté, co je voda na svém místě, přichází elektro. Kabely se ukládají do stěn, podlah nebo stropů. Důležité je, aby byly umístěny tak, aby nesměřovaly přímo nad potrubí, protože při úniku vody může dojít k zkratu. Elektrikáři musí respektovat minimální vzdálenosti dle ČSN 73 6005 a zákona č. 458/2000 Sb. - například 1 metr od vodovodních stok. Když se kabely neplánují spolu s rozvodem vody, často se stává, že vypínač musí být přesunut na jiné místo - a to znamená, že sádrokarton musí být znovu řezat.
  3. Sádrokartonářské práce - poslední krok. Sádrokarton se montuje až po tom, co jsou všechny instalace ukryté ve zdi nebo stropě. Pokud se začne sádrokartonovat dříve, můžete zablokovat přístup k potrubím nebo kabelům. A pokud se potrubí nebo kabely nacházejí tam, kde nemají, musí se sádrokarton odstranit, předělat, znovu zasypat a znovu namontovat. To znamená dva týdny ztraceného času a tisíce korun navíc.

Standardní harmonogram pro tyto tři profese trvá přibližně 7 týdnů: 3 týdny na vodu, 2 týdny na elektro, 2 týdny na sádroš. Ale to je jen teorie. Ve skutečnosti to závisí na tom, kdo to řídí.

Co se děje ve skutečnosti? Kolize, které nikdo nevidí, dokud nejsou vidět

Ve většině starších bytových domů je problém nejen v tom, že se profese nekoordinují, ale že se ani nevědí, co kde je. Výkopové práce na přípojce vody mohou poškodit starou kanalizaci. Elektrikář může nainstalovat kabel přes potrubí, které je v dokumentaci označené jako „nečinné“, ale ve skutečnosti je stále pod napětím. A sádroš může zavěsit regál na místo, kde je skrytý kabel - a pak se při vrtání zkratuje.

Podle praxe firmy ZTI dochází ve 61 % případů ke kolizím v instalačních šachtách, kde se všechny tři profese „střetávají“. A to je místo, kde by mělo být všechno nejčistší a nejorganizovanější. Když se to neplánuje, výsledek je „kabel v potrubí“, „trubka v kabelovém vedení“, „sádrokarton přes přípojku“.

Ještě horší je, když se předpokládá, že „to už někdo vyřešil“. Podle průzkumu ČKAIT z roku 2023 pouze 38 % koordinátorů má kompletní znalost všech tří oblastí - elektro, voda, sádroš. Většina se řídí jen svým oborem. A to je jako kdyby každý řemeslník měl jen část mapy a věřil, že to stačí.

3D BIM model s kolizemi vodovodních potrubí a elektrických vedení.

BIM nebo schůzky? Co funguje lépe?

Moderní řešení je BIM - Building Information Modeling. Toto je 3D model celého objektu, do kterého se zadají všechny instalace: potrubí, kabely, větrání, výplně. A pak systém automaticky ukáže, kde se něco překrývá. Podle studie TZB-info z roku 2023 BIM detekuje 92 % kolizí ještě před zahájením stavebních prací. U tradičních 2D plánů je to jen 35 %.

Co to znamená pro vás? Pokud máte rekonstrukci bytu o více než 300 m², od 1. července 2024 je podle vyhlášky č. 502/2020 Sb. povinné použít standardizovaný koordinační plán. A BIM je nejlepší cesta, jak ho splnit. Většina firem používá Revit (48 %), Tekla (27 %) nebo Allplan (15 %).

Ale BIM není zázrak. Vyžaduje specializované znalosti a zvyšuje náklady o 3-5 %. Pro malé rekonstrukce, například byt 50 m², může být efektivnější tradiční koordinační schůzka. Podle průzkumu ČKAIT z roku 2022 je účinnost schůzek 58 %. Důležité je, aby se na ně účastnili všichni: elektroinstalatér, instalatér, sádroš, projektant a hlavní stavební dělník. A aby se tam rozhodovalo - ne jen informovalo.

Kdo je za to zodpovědný? A proč to nikdo nechce být

Největší problém není technika. Je to odpovědnost. Podle 68 % recenzí na platformě Nejřemeslníci je hlavní příčinou problémů nejasné určení, kdo je koordinátorem. Elektrikář čeká na instalatéra, instalatér čeká na sádroše, sádroš čeká na elektrikáře. A nikdo neví, kdo má říct: „Začni teď.“

Ing. Tomáš Malík, autor metodiky MaR, to říká jednoznačně: „Klíčové je mít jednoho koordinátora, který má plnou pravomoc rozhodovat o pořadí prací.“

Ale v praxi to znamená, že někdo musí převzít odpovědnost, která neleží v jeho oboru. Architekt? Stavebník? Projektant? Většina z nich to odmítá, protože to není v jejich smlouvě. A tak se to stává „něčím, co si musíte vyřešit sami“.

Na druhou stranu sádrokartonář Petr Dvořák z Prahy říká: „Od té doby, co používáme společný BIM model, máme o 80 % méně předělávek.“ A to je přesně to, co chcete. Méně práce, méně stresu, méně peněz utracených na předělávky.

Koordinátor kontroluje digitální plán instalací při rekonstrukci bytu.

Co dělat, abyste to zvládli?

Není potřeba být inženýrem, abyste měli dobře koordinovanou rekonstrukci. Stačí dodržet pět pravidel:

  1. Zajistěte přesné vytyčení stávajících sítí - před každým výkopem požádejte o dokumentaci od vodovodní, plynárenské a elektrárenské společnosti. Pokud se nejedná o novostavbu, může být dokumentace stará, ale je to vaše jediná ochrana.
  2. Požádejte o vstupní revizi - před zahájením prací nechte techniky vody, elektro a kanalizace projít přípojky a potvrdit jejich stav. To je povinnost podle dokumentace Města Buštěhrad z roku 2022.
  3. Mějte jednoho koordinátora - ať už je to stavebník, projektant nebo externí koordinátor. Ale musí mít pravomoc rozhodovat. Bez toho se to nevyřeší.
  4. Používejte plán prostupů - každý prostup skrz stěnu, podlahu nebo strop musí být vyznačený. Kolize v těchto místech způsobují největší problémy - požární, akustické i statické.
  5. Respektujte ochranná pásma - 1,5 metru od potrubí, 1 metr od kabelů. To není doporučení. Je to zákon.

Vytvoření kvalitního harmonogramu pro tyto tři profese trvá průměrně 14 pracovních hodin. Z toho 65 % je věnováno právě koordinaci prostupů. Nezapomeňte: čím víc času vložíte do plánování, tím méně ho ztratíte na předělávání.

Co se změní v roce 2025?

Nejnovější norma ČSN 73 0210-3, která vstoupila v platnost v lednu 2024, stanovuje přesné požadavky na koordinaci těchto tří profesí. Od 1. července 2024 je povinné používat standardizované koordinační plány pro všechny projekty nad 300 m². A podle výzkumu Vysokého učení technického v Brně se podíl projektů s plnou BIM koordinací do roku 2026 zvýší z 41 % na 78 %.

Pro malé rekonstrukce to znamená, že budete muset pracovat s firmou, která umí vytvořit koordinační plán. A to neznamená jen kreslení na papíře. Znamená to, že se všechny instalace musí předem modelovat a ověřit. To je náklad, ale je to náklad, který ušetří desítky tisíc korun.

Na druhou stranu je zde riziko: podle analýzy ČKAIT má pouze 18 % stavebních firem certifikovaného koordinátora ve štábu. To znamená, že pokud se rozhodnete pro BIM, musíte si vybrat firmu, která to umí. Jinak se stane, že vám „BIM model“ pošle někdo, kdo ho nikdy neviděl v životě.

Závěr: Nečekáte na to, až se to rozbije

Koordinace profesí není luxus. Je to základní bezpečnostní opatření. A nejde jen o to, aby všechno fungovalo. Jde o to, aby se vaše rekonstrukce nezměnila v nákladný, dlouhý a stresující projekt, který vás všichni obviňují.

Nezapomeňte: většina problémů se neobjeví hned. Objeví se až za tři měsíce, když se vám v koupelně začne vytékat voda, protože někdo nainstaloval kabel přes potrubí. A pak už je pozdě. Nejlepší koordinace je ta, kterou nikdo nevidí - protože nic se nerozbilo.

Plánujte včas. Vyberte si koordinátora. Nechte si všechno ukázat. A pak až začněte. Ne naopak.