Jak zvládnout právní vady při prodeji nemovitosti v České republice

single-image
lis, 23 2025

Prodej nemovitosti se nečekaně zastavil, protože kupující zjistil, že byt v katastru není vyčleněn jako samostatná jednotka. Záloha 280 000 Kč ztracena. Smlouva zrušena. Prodávající přišel o čas, peníze a důvěru. Takové případy nejsou vzácné. V Česku se každý rok objeví právní vady u přibližně 18% všech transakcí s nemovitostmi. A většinou to není náhoda - je to důsledek přehlížení, které bylo snadné vyhnout.

Co je vlastně právní vada?

Právní vada není škrábanec na zdi, ani tečkující stěna. Je to nesoulad mezi tím, co je zapsané v dokumentech, a tím, co skutečně platí. Občanský zákoník (§ 2129) to jasně říká: pokud nemovitost není taková, jakou prodávající slíbil, má kupující právo na nápravu. A to i v případě, že prodávající o chybě vůbec nevěděl. To je důležité. Odpovědnost je objektivní. Nezáleží na úmyslu - jen na skutečnosti.

Typické případy:

  • Byt není v katastru jako samostatná jednotka - jen jako část domu.
  • Byt je používán jako bydlení, ale v katastru je zapsán jako ateliér nebo sklad.
  • Na nemovitosti je zápis o spoluvlastnictví, ale žádný souhlas od ostatních vlastníků.
  • Chybí kolaudace pro bydlení - i když už tam někdo žije 15 let.
  • Neexistuje právo stavby na přístavbu nebo garáž, která je ale vidět na pozemku.

Tyto vady se neobjeví při prvním pohledu. Nevidí je ani realitní makléř, pokud nezkontroluje katastr. A nevidí je ani kupující, pokud nechá vypracovat právní kontrolu.

Proč to vůbec nastává?

Většina právních vad vzniká z historických důvodů. Staré domy z let 1950-1990 mají často neúplné dokumenty. Byty byly přidělovány, přestavovány, přeměňovány - a nikdo nezaznamenal změny do katastru. V 90. letech se mnoho vlastníků nezaregistrovalo, protože to bylo nákladné nebo nebylo nutné. A teď, když se někdo rozhodne prodat, přijde náhle na to, že nemá plný vlastnický titul.

Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 je 42% všech právních vad spojených s neúplným vyčleněním bytových jednotek. Další 31% je způsobeno nesouladem mezi skutečným využitím a katastrálním zápisem. To znamená, že tři z každých pěti problémů vznikly jen proto, že někdo nezaznamenal, že byt už dvaadvacet let slouží jako bydlení, i když v katastru je označen jako „místnost pro obchod“.

Novostavby jsou mnohem bezpečnější - pouze 9% problémů se vyskytuje u domů postavených po roce 2000. Ale u starších nemovitostí je to jiné. Sedm z každých deseti případů se týká domů z předročního období. A to je přesně ten moment, kdy se prodávající dostane do problémů.

Co vám hrozí, pokud vady nezjistíte?

Když kupující zjistí vadu, má právo na několik věcí:

  • Odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení celé kupní ceny - i když už byl předmět předán.
  • Požadovat nápravu - tedy vyřešit vadu na vlastní náklady (např. získat kolaudaci, přepracovat katastrální zápis).
  • Požadovat slevu z kupní ceny v přiměřené výši - např. 10-15 %, pokud vadu nelze rychle odstranit.

V roce 2022 se v Praze 4 stalo, že kupující získal vrácení 6,8 milionu Kč, protože byt nebyl správně vyčleněn. Prodávající nejenže přišel o peníze - musel ještě zaplatit náklady na řešení a soudní proces.

Podle průzkumu Asociace realitních kanceláří ČR z roku 2023:

  • 27% prodávajících muselo snížit cenu o 5-15 % po objevení vady.
  • 8% transakcí bylo zrušeno úplně.

A co když to zjistíte až po prodeji? Lhůta na reklamaci je 5 let od převzetí vlastnictví. To znamená, že i když jste prodali nemovitost před třemi lety, může vám někdo přijít s nárokem. A vy musíte odpovídat.

Srovnání správně vyčleněného bytu a nevyčleněné části domu v katastru.

Proč se v Česku neplatí „tak jak stojí a leží“?

V USA nebo Německu můžete v kupní smlouvě napsat: „Nemovitost prodávám tak jak stojí a leží - bez jakýchkoli záruk.“ V Česku to nelze.

Nejvyšší správní soud v roce 2021 jasně rozhodl: takové klauzule jsou neplatné, protože porušují ochranný účel zákona. Kupujícího musíme chránit. A to i tehdy, když si řekl: „Chci to koupit levně, ať je to jakékoliv.“

Je to přísné? Ano. Ale je to spravedlivé. Prodávající má větší informační výhodu. On ví, co je na nemovitosti skryté. Kupující ne.

Jak se ochránit před právními vadami?

Nechtějte se překvapit. Před každým prodejem proveďte tyto kroky:

  1. Zkontrolujte list vlastnictví v katastru nemovitostí. Zjistěte, kdo je vlastník, zda jsou spoluvlastníci, zda existují zájmová práva (např. věcná břemena, výlučné užívání).
  2. Ověřte vyčlenění bytové jednotky. Je byt jako samostatná jednotka zapsán v katastru? Nebo je jen „částí domu“? Pokud je druhé, musíte nejprve vyčlenit - jinak smlouva není platná.
  3. Zkontrolujte účelové určení. Je nemovitost zapsaná jako „byt“ nebo „místnost pro obchod“? Pokud je druhé, ale používáte ji jako bydlení, potřebujete kolaudaci pro bydlení.
  4. Ujistěte se o souhlasích. Pokud je nemovitost ve spoluvlastnictví, potřebujete písemný souhlas všech spoluvlastníků. Bez něj smlouva může být zrušena.
  5. Přidejte do smlouvy klauzuli o záruce. Napište: „Prodávající ručí za bezvadnost právního stavu nemovitosti a zajišťuje, že neexistují žádné skryté právní vady.“ Tím si zajišťujete právo na náhradu, pokud se něco ukáže později.

Průměrná kontrola stojí 3 500-8 000 Kč a trvá 7-10 dní. To je mnohem méně než 6,8 milionu Kč, které jste mohli ztratit.

Právník ukazuje na digitální mapu s 14 spoluvlastníky v pražské kanceláři.

Co dělat, když vada už existuje?

Pokud jste zjistili vadu před prodejem - nebojte se. Můžete ji vyřešit:

  • Neúplné vyčlenění bytu: Podáte návrh na vklad do katastru. Proces trvá 2-4 týdny. Cena: cca 5 000 Kč.
  • Chybějící kolaudace: Podáte žádost o kolaudaci pro bydlení. Potřebujete technický posudek a dokumentaci. Výsledek: 3-6 týdnů.
  • Chybějící souhlas spoluvlastníka: Získejte písemný souhlas. Pokud je spoluvlastník neznámý, můžete podat žádost o výlučné užívání.

Uživatel z Brna, který se jmenuje „BrnoInvestor“, zjistil chybějící kolaudaci u svého bytu. Zvládl ji vyřešit během tří týdnů - a prodal nemovitost za plných 4,2 milionu Kč. Bez jakéhokoli snížení.

Pokud vada není odstranitelná (např. kvůli zákonu o ochraně památek), pak se s kupujícím dohodněte na slevě. Někdy je lepší přijmout 10 % méně, než ztratit celou transakci.

Co se děje na trhu?

Trh s kontrolami právního stavu roste. V roce 2022 měl jeho roční obrat 480 milionů Kč. V roce 2025 se očekává, že bude přes 600 milionů. Důvod? Lidi se učí.

Podle průzkumu společnosti MiEstate z listopadu 2023:

  • 84% kupujících vyžaduje před koupí profesionální kontrolu právního stavu.
  • Pouze 52% to dělalo v roce 2019.

Na druhé straně banky odmítají 12,3% hypotečních úvěrů kvůli právním vadám. To je nárůst o 3,2 procentního bodu oproti roku 2021. Banky nechtějí riskovat, že nemovitost nebude zajištěním.

Největší riziko pro budoucnost? Komplexní vlastnické vztahy u historických budov. Není dostatek právníků, kteří dokážou rozlousknout, kdo vlastní co, když je v domě 14 spoluvlastníků, 7 z nich jsou děti, kteří nežijí v Česku, a 3 z nich nevědí, že vlastní byt.

Co si pamatovat?

  • Právní vada = nesoulad mezi dokumenty a skutečností. Ne fyzický stav.
  • Prodávající odpovídá i za vady, o kterých nevěděl.
  • Lhůta na reklamaci je 5 let - ne 2, ne 3. Pět let.
  • „Tak jak stojí a leží“ v Česku neplatí. Nikdy.
  • Kontrola před prodejem stojí 3-8 tisíc - a může vás ušetřit miliony.
  • Starší nemovitosti (před 1990) mají 74% všech vad. Buďte opatrní.
  • Kupující je ochotný zaplatit o 1-2 % více za kontrolu. Věřte mu.

Nemovitost není jen o ceně a místě. Je to o právním stavu. A ten se nevidí na fotkách. Musíte ho zkontrolovat. Nebo budete platit daleko víc.

Co je rozdíl mezi právní vadou a faktickou vadou?

Právní vada se týká dokumentů a právních vztahů - například, zda je byt správně zapsán v katastru nebo zda máte souhlas spoluvlastníků. Faktická vada je fyzický problém - například průnik vody, poškozená střecha nebo vadný vytápěcí systém. Právní vady se řeší podle Občanského zákoníku, faktické podle zákona o záruce na zboží nebo smluvními podmínkami.

Můžu se vyhnout odpovědnosti, pokud prodej provedu přes realitní kancelář?

Ne. Realitní kancelář může pomoci s kontrolou, ale nezodpovídá za právní vady. Odpovědnost za skryté vady nese vždy prodávající. Pokud kancelář přehlédne vadu, můžete ji soudně stíhat, ale to neznamená, že se vyhnete odpovědnosti před kupujícím.

Je možné prodat nemovitost s nevyřešenou vadou?

Ano, ale pouze pokud kupující o vědomí vady přímo souhlasí. Musíte mu všechno přesně vysvětlit, napsat to do smlouvy a získat jeho písemný souhlas. I pak má kupující právo na náhradu, pokud se vada ukáže jako skrytá - tedy pokud jste ji přehlédli nebo jste ji podcenili. Takové smlouvy jsou rizikové a banky je často odmítají.

Jak zjistím, zda je byt správně vyčleněn v katastru?

Zadejte adresu na portálu Katastr nemovitostí (katastr.cz). Zkontrolujte, zda je nemovitost zapsána jako „bytová jednotka“ a ne jako „část domu“ nebo „místnost“. V listu vlastnictví musí být uveden číslo jednotky a její výměra. Pokud tam není, je vada.

Kdo může provést právní kontrolu nemovitosti?

Právník specializující se na nemovitostní právo, nebo realitní kancelář s vlastním právním oddělením. Nezávislí poradci také tuto službu nabízejí. Důležité je, aby měli zkušenosti s katastrálními a vlastnickými vztahy. Nechte si vypracovat písemnou zprávu - ne jen ústní informaci.